Tohle by se mi hodilo

Belgie je považovaná za zemi s nízkou kriminalitou a Gent za jedno z jejích vůbec nejbezpečnějších měst. Tuhle skutečnost jsem si poprvé jasně uvědomil už před časem, když jsem šel se spolužákem ze školy do centra města a procházeli jsme okolo zaparkovaného auta s okénkem úplně otevřeným směrem k chodníku. Oba jsme nad tím jen zakroutili hlavou. Prohodil jsem, že kdyby se něco takového stalo v České republice, v tom autě by do pěti minut nic nezbylo. Spolužák se jen usmál a odpověděl, že kdyby se to stalo u nich v Brazílii, to auto by tam za pět minut vůbec nestálo.


Přesto ani tady není vše bezproblémové. My kupříkladu bydlíme v klidné čtvrti, která se tváří, jako by se jí jakákoli trestná činnost měla velkým obloukem vyhnout. O to víc překvapilo, když loni mezi kola lidí z našeho a vedlejšího domu přišel někdo s nožem a většině prořezal pneumatiky. Rebecca od té doby kola radši parkuje v garáži. Vzhledem k tomu, že se sousedům jindy jedno kolo ztratilo, byl to dobrý nápad. Patřilo jejich dceři a bylo výrazně růžové. Díky tomu se jim podařilo ho objevit u někoho v sousedství. Bránil se, že ho našel pohozené v lese.

Když už jsem se sem nastěhoval i já, nechali jsme jednou před domem přepravku se sklem pro tříděný odpad. Vzhledem k tomu, že tu nemají kontejnery jako v Praze, a místo toho jednotlivé druhy odpadu jednou nebo dvakrát do měsíce vyvážejí, je to normální. Ráno jsme ale byli při odchodu docela překvapení, když jsme zjistili, že popeláři sklo sice ještě neodvezli, ale přesto na chodníku naše přepravka (i se svým obsahem) chyběla. Někdo zřejmě procházel kolem a přišla mu zajímavá.

Když se vrátím ke kolům. Asi před měsícem jsme jim chtěli doplnit vzduch, ale nemohli jsme najít pumpičku. Byla to pěkná, nová, poměrně drahá pumpička s tlakoměrem a vždy stála u vchodu do garáže. Přestože v nás doutnala naděje, že je jen v tom nepořádku někde dobře ukrytá, nakonec jsme se smířili s faktem, že ji někdo ukradl. Připustil jsem, že je to sice nepravděpodobné, ale mohl jsem ji zapomenout venku, když jsem naposledy plnil pneumatiky, a nějaký kolemjdoucí si ji pak odnesl. Vzhledem k umístění garáží by to ovšem musel být někdo ze sousedů. Přímo z garáže ji nikdo vzít nemohl, protože byla vždy zamčená. Přece jenom, kdo by kradl nějakou pumpičku, když tam stojí dvě kola a za nimi televize.

Tato teorie nicméně padla v sobotu, na kdy jsme pozvali několik přátel k malému grilování. Ráno jsem zašel do garáže pro gril a poněkud nečekaně jsem ho nenašel. Rebecca mi tedy zašla s hledáním pomoct, ale u vchodu jen zůstala stát s očima upřenýma na prázdné místo ve vzdáleném rohu garáže.

Gril jsme si nakonec půjčili od sousedů, vše dnes nahlásili na policii (chovala se stejně znuděně jako česká a bylo od začátku jasné, že ten papír poputuje rovnou do archivu a už ho nikdy nikdo neuvidí) a přepravku, pumpičku i gril už máme nové. Přesto mi někdo vysvětlete, jak je možné, že existují zloději, kteří vám odemknou dveře do garáže, vezmou pouze takové věci, které se jim samotným hodí a nehodlají je prodávat, protože přesně tak to vypadá, pak za sebou zase zamknou a spokojeně odejdou. Kdyby se radši zašli zeptat. My bychom jim to klidně kdykoli půjčili...