Když jsem ještě v Praze vyplňoval žádost o ubytování, mohl jsem si tam vybrat, jestli chci bydlet s kuřákem nebo s nekuřákem. Pochopil jsem to tak, že se ptají, abych pak nebyl překvapený, že mi někdo čadí pod nosem přímo v bytě. Teď už vím víc. Ve všech barácích tady je v každé místnosti kromě koupelny nainstalovaný detektor kouře, takže i v těch kuřáckých si nikdo nezapálí. A nejen tam.
Trvalo mi skoro týden, než mi došlo, že jsem ještě neviděl jediného kuřáka a že ani v pondělní uvítací hospodě se nekouřilo. V úterý jsem konečně uviděl dva studenty s cigaretou. Seděli na malém plácku uprostřed parčíku, který se táhne mezi univerzitními budovami, přímo před tou naší. Byli sice mezi stovkami studentů, ale přesto daleko od nich i od všech budov.
O den později jsem si konečně přečetl jednu z cedulí, které visí ve škole u schodů na každém patře. Píše se tam něco ve smyslu: "Zákaz kouření ve všech budovách a zařízeních univerzity a do 200 stop od nich. Pokud to porušíte, čeká vás pokuta a soudní stíhání."
Od té doby jsem ovšem (kromě jedné výjimky na zastávce autobusu) neviděl žádného kuřáka, a to ani mimo univerzitní areál, až doteď. Tenhle článek jsem chtěl napsat už včera, ale nestihl jsem to, a zrovna dneska, když jsem šel odpoledne do školy, jsem postupně potkal dva. Každý s cigaretou v ruce, první holka, druhý kluk, a minimálně ten kluk byl od univerzitní budovy tak maximálně metr a půl.
A k tomu nadpisu: S ohledem na to, jak hustě jsou tu všechny školní budovy umístěné, kolik jich je, a kde všude ještě je kouření zakázané, se musí kuřáci pořádně projít nebo proběhnout, aby našli nějaké vhodné místo. Aneb sportem ku zdraví!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
zajímalo by mě, jestli si na tahle pravidla stěžujou
OdpovědětVymazatShodou okolnosti jsme dneska na Informacni etice meli jako tema reklamy na cigarety cilene na deti a podle vseho tam byl jediny kurak. Coz jsem vedel predem, protoze si sedl vedle me a zjevne kouril predtim, nez dorazil do tridy. Kde, to nevim. :-)
OdpovědětVymazat