Neuklidňujte agresivní řidiče, pokud nejste v god modu

Znáte to, řídíte auto a někdo jiný jede tak, že vám to přijde nebezpečné. Proto na něj zatroubíte, ukážete posunek nebo něco podobného. Existují důvody, proč to nemusí být ten nejlepší nápad, zvlášť pokud pak obě auta zastaví, abyste si to vyříkali. A nemusí to být jenom známý případ Aragorna a Karkulky nebo včerejší zkušenost řidiče, který si od agresivnějšího kolegy vykoledoval ránu pěstí a zahozené klíčky. V Belgii se s tím ovšem nepárají jinak.

Belgie zkouší míchat žánry

Dnešní dramaturgie si pro Belgii připravila zajímavou kombinaci katastrofického thrilleru a kriminální komedie.

Ráno si ve městě Oosterzele kousek od mé práce (dokonce jsem tamtudy asi hodinu nato projížděl) zařádilo tornádo (nebo co to bylo za atmosferický jev, zatím si tím nikdo není zcela jistý) a úplně tam zrušilo několik domů a spoustě dalších aspoň sundalo střechu. Překvapivě byla jedinými oběťmi jen nějaká prasata. Kolegyně každopadně přišla do práce pozdě a prý je teď "daklos" (tj. doslova "bez střechy", i když se to obvykle překladá jako "bez domova"). 

No a pro vyvážení si někdo nechal z Jižní Ameriky poslat 36 kilo kokainu v banánovkách, ale v Antverpách to v přístavu někdo popletl a asi mu doručil skutečné banány. Aspoň podle toho, že ten kokain skončil na různých pobočkách sítě supermarketů Kolruyt po celé Belgii.

Lokální hrdinové

Dneska v noci jsem se probudil při snu o tom, jak jsem se stal tak trochu náhodou hrdinou při ozbrojeném přepadení, při němž umírali lidé. A protože jsem znovu neusnul, řekl jsem si, že bych měl napsat o skutečném člověku, který se tak trochu náhodou stal hrdinou. Nejstarší bratr mé přítelkyně, Joachim, se před necelými třemi týdny vracel okolo půlnoci z práce domů ve vesnici poblíž hranic mezi Vlámskem a Valonskem, když si všiml, že z jednoho domu zpod okraje střechy uniká kouř. Už to je zajímavé, protože ne každý by si za tmy nějakého kouře vůbec všiml, zvlášť kdyby jel unavený domů.

Lucemburk dvakrát jinak

V posledních dvou týdnech jsem byl dvakrát v Lucemburku kvůli jednomu výběrovému řízení. Protože to začínalo ráno, musel jsem tam přespat a v obou případech jsem se ubytoval v Luxembourg City Hostelu. Pokaždé jsem si ho rezervoval přes Internet, zaplatil předem 10 % z ceny a měl bydlet v šestilůžkovém pokoji, protože jiný ani v nabídce nebyl. Člověk by řekl, že by tedy oba případy měly být více méně totožné. Nebylo tomu tak.

Tohle by se mi hodilo

Belgie je považovaná za zemi s nízkou kriminalitou a Gent za jedno z jejích vůbec nejbezpečnějších měst. Tuhle skutečnost jsem si poprvé jasně uvědomil už před časem, když jsem šel se spolužákem ze školy do centra města a procházeli jsme okolo zaparkovaného auta s okénkem úplně otevřeným směrem k chodníku. Oba jsme nad tím jen zakroutili hlavou. Prohodil jsem, že kdyby se něco takového stalo v České republice, v tom autě by do pěti minut nic nezbylo. Spolužák se jen usmál a odpověděl, že kdyby se to stalo u nich v Brazílii, to auto by tam za pět minut vůbec nestálo.

Lenovo čili oslava globalizace a outsourcingu

Nejdřív rozuzlení předchozího příspěvku. Dnes odpoledne se mi počítač vrátil. Bez jakékoli opravy. Byl pryč 21 dní, tedy přesně tři týdny. Poté, co jsem jim poslal dlouhý mail, v němž jsem jim vysvětlil, v čem všem mě zklamali a urazili, a že si svoji nabídku opravy za tisíc eur bez daně můžou strčit někam, jim stejně trvalo 6 dní, než nám ten počítač vrátili. Zčásti protože mají ten servis překvapivě až ve Frankfurtu. Průvodní dopisy ve mně vyvolaly nemalý údiv. A to už jsem byl, co se jejich chování týče, připravený na hodně.

Dva týdny bez počítače aneb Lenovo a jeho servis

Vždycky jsem si myslel, jak je Lenovo obecně vstřícné vůči zákazníkům. Tak trochu si to myslet přestávám. Mám 4 roky jejich notebook, před pár měsíci se mi uvolnil levý kloub pod displejem, takže začal být problém počítač otevírat a zavírat. Ostatní bylo v pořádku. Přestal jsem ho tedy pokud možno zavírat. Nedávno jsem ho ovšem zavřel a otevřel při čištění a způsobilo to drobné, ale nepříjemné prasknutí desky nad klávesnicí. Rozhodl jsem se konečně pro opravu. Stejně jsem letěl na týden do Prahy, tak jsem toho chtěl využít.